Počet nehod na českých vodách zůstává nízký i přes vyšší počet lodí
Na českých řekách a vodních nádržích každoročně přibývá rekreačních uživatelů – plavců, kanoistů, paddleboardistů, jachtařů i provozovatelů motorových člunů nebo vodních skútrů. Přesto zůstává počet plavebních nehod velmi nízký. Státní plavební správa (SPS) jich za loňský rok evidovala 21, letos zatím šest. K bezpečnosti přispívá kombinace plavebního dozoru, spolupráce SPS, Policie ČR a Vodní záchranné služby (VZS) i dlouhodobá osvěta.
Na vodních cestách platí zákonem stanovená pravidla. Kromě jejich dodržování je pro bezpečný pohyb na vodě nezbytné především sledovat okolí, přizpůsobit rychlost podmínkám, respektovat ostatní a před vyplutím si ověřit aktuální informace o provozu a případných omezeních. Samozřejmostí je také kontrola technického stavu plavidla, sledování předpovědi počasí a vodních stavů. Za plavby nesmí být vůdce plavidla ani další osoby podílející se na jeho obsluze pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. U dětí, neplavců a při zhoršených podmínkách je nezbytné používat záchranné vesty.
Motorová plavidla musí přizpůsobit nejen rychlost, ale i způsob plavby tak, aby nevytvářela zbytečně silné vlnobití. V blízkosti břehů, přístavišť, pláží, vývazišť nebo menších plavidel je nutné zpomalit. Pro všechna plavidla včetně vodních skútrů platí do vzdálenosti 25 metrů od břehu nejvyšší rychlost 10 km/h, na vodních nádržích pak až do vzdálenosti 50 metrů od břehu nebo od vyznačených koupacích prostor.
Zásady bezpečného pohybu na vodě musí kromě vůdců plavidel dodržovat i ostatní uživatelé vodních ploch, například paddleboardisté nebo plavci.
Státní plavební správa vymezuje uzavřené plochy pro koupání, prostory pro vodní lyžování i plochy určené pro sportovní provoz vodních skútrů a dalších rychlých plavidel. Tyto prostory oddělují jednotlivé aktivity a pomáhají předcházet nebezpečným situacím. Rozhodující jsou bóje, plavební značení a informace přímo na místě. Každý uživatel by se měl před zahájením provozu seznámit s podmínkami využívání konkrétní plochy.
„Na vodě stejně jako na silnici platí, že ohleduplnost a dodržování pravidel jsou nejlepší prevencí nehod. Policisté Poříčního oddělení Slapy jsou během celé sezóny denně na vodě, dohlížejí na bezpečnost plavebního provozu, provádějí kontroly plavidel a pomáhají řešit rizikové situace. Naším cílem není jen postihovat přestupky, ale především předcházet nehodám a přispívat k tomu, aby se všichni mohli bezpečně vrátit domů,“ říká vedoucí Poříčního oddělení Slapy, David Bernard.
Pokud na vodě dojde k nehodě, je nejdůležitější zabránit dalšímu ohrožení, poskytnout nebo přivolat pomoc a splnit zákonnou oznamovací povinnost vůči Státní plavební správě. Oznámit je třeba také překážky na vodní cestě, poškozené plavební značení nebo únik látek ohrožujících ostatní uživatele či životní prostředí.
„Vodní záchranná služba působí na 17 významných českých přehradách. Kromě poskytování zdravotnické pomoci zajišťuje i pomoc technickou, a to zejména lodím v nouzi, při poruše motoru nebo při nasednutí plachetnice na dno. Jde tedy o komplexní pomoc tak, aby na vodě bylo bezpečno jak pro lidi, tak pro plavidla,“ vysvětluje prezident VZS David Smejkal.
Bezpečnou plavbu usnadňují také digitální nástroje. Český portál LAVDIS nabízí aktuální informace o vodních stavech, provozu plavebních komor, omezeních, výstrahách, plavebním značení nebo vymezených plochách pro rekreační aktivity. Pro delší či přeshraniční plavby je k dispozici evropský portál EuRIS, který zpřístupňuje informace o přibližně 16 tisících kilometrech vodních cest ve 13 evropských státech.
Zdroj: Tiskový servis Ministerstva dopravy
